Gymno - deník
Argentina 2007 (3)

6. ledna 2007
Ráno snídáme vedle hotelu u naší oblíbené YPF kafe con leche se sladkým pečivem a hlavně děláme první nákupy map argentinských provincií. 20 km před Achiraz je dnešní první lokalita Cerro Intihuaschi, Cordoba.
 

Krásné Gymnocalycium achirasense typ MT 07-071 tu opět rostě spolu s Gymnocalycium sp. zelené MT 07-072. Krásné jsou také výhledy z lokality na argentinskou krajinu.

V Achiraz dlouho hledáme benzínku, několikrát se musíme ptát a pořád se nějak nemůžeme trefit na tu správnou cestu. Nakonec se vše daří a můžeme vyrazit směr Punilla. Asi 2 km za městečkem zastavujeme v místě, kde Sierra de Comenchingones protíná pěkná asfaltová silnice.

Na obou stranách je lokalita s opět stejným zastoupení gymnocalycíí jako na předešlém stanovišti. Kluci jdou nalevo a já napravo. Točím vše také na HDV kameru a mám rád, když jsou na záznamu jen zvuky, které tam podle mého názoru patří.

Odpoledne přejíždíme hranice Do San Luis. Je třeba říci, že naším hlavním programem při letošní cestě v Argentině bylo co možná nejpodrobněji zmapovat výskyt gymnocalycií v San Luis a dále výskyt Gymnocalycium spegazzinii na jeho lokalitách. Myslím, že oba dva úkoly se docela povedly, ale nebudu předbíhat událostem. První pohoří, které jsme v této provincii navštívili je Sierra Portezuelo. V průsmyku nalézáme krásné rostlinky Gymnocalycium bruchii M 07-075, které se zde vyskytují jen solitérně a opět Gymnocalycium achirasense MT 07-076. 

Odjíždíme směr La Toma, která se stane na příštích10 dní naším centrem, ze kterého jezdíme smyčky po celé provincii. Za osadou La Esquina, pohoří Sierra Del Morro, zastavujeme, abychom prozkoumali malý kopeček vedle asfaltové silnice.

Nalézáme Gymnocalycium achirasense villamercedense MT 07-077 a krásné rostlinky Gymnocalycium sp. malé modré MT 07-078, které mají obrovské modré semeníky.

Fotím sarančata, která vypadají jak malí pravěcí ještěři. Vracíme se do La Esquina a odbočujeme na prašku podél pohoří na La Morena. Na kopečkách vlevo od cesty roste krásná forma Gymnocalycium brachyanthum MT 07-080 s přilehlými trny.

Bohužel plody z těchto kytek si již dávno rozebrali mravenci, a tak nemáme žádnou šanci na semínka. Tak hezkou formu brachyant již nikde později nenalézám. 5 km severně La Morena je známá lokalita Jardy Procházky Gymnocalycium lukasikii MT 07-081.

Tyto drobné rostliny rostou jen na upatí pohoří a není jich zde mnoho. Na rozdíl od většiny našich kulturních rostlin netvoří sloupečky, ale drží se pěkně u země. GPS ukazuje 1110 m n. m. La Morena jsou jen stavení s cedulí. 

Děláme ještě jednu zastávku na lukasikii a přesouváme se do městečka San Jose del Morro, kde si dáváme pivečko značky Quilmes a složitě vysvětlujeme, že chceme bramborové lupínky a buráky. Nakonec se dohodneme, koupíme koláč na snídani a vyrážíme spát na místní balnearium.

Probíhají zde cyklistické závody, a tak je i docela sranda. Koupaliště má své velké výhody, ale i značné nevýhody. Je dobré, že se člověk po často i několikadenním putování může vykoupat, ale na druhé straně to nese značné riziko, že se moc nevyspí, což se také zde potvrzuje. Argentinci večer ožívají a většinou se do rána baví. Nějaký noční klid zde nikoho nezajímá. Reprobedny jsou většinou podezřele výkonný. Ani celonoční vydatný déšť nikoho neodrazuje od bujného veselí. Parta mladých obývá starou karoserii osobáku, vedle které jsme si neprozřetelně postavili stany. Nevěřil bych, kolik se jich může nacpat do jednoho vraku.

7. ledna 2007 
Ráno se budíme nevyspalí a někteří z nás i docela mokrý. Nahážeme věci do kufru osobáku a snažíme se opustit toto místo. Bohužel se nám to nedaří. Terén je po vytrvalém dešti pěkně promáčený a v trávníku se tvoří pěkně hluboké vyjeté koleje. Dál už to nejde. Musím říct, že aniž bychom vystoupili z auta, přiskakují mladíci z vraku a celý od bahna nás vytlačí na cestu. To co mám na Argentincích rád je, že většinou nejsou záludný. Stát se to v Evropě, většina lidí se bude bavit na náš účet a rozhodně sama od sebe nepomůže.

Zajíždíme do La Toma nakoupit nějaké potřebné potraviny a taky opalovací krém s vysokým ochranným faktorem. Pro středoevropana je teď zimní období a některé partie se velice brzy na místním letním sluníčku spálí. U mě se jednalo zejména o vršky uší, o kterých jsem si do teď myslel, že se ani připálit nemohou. Zajíždíme ještě na pumpu dát si místní kvalitní kafíčko s koláčem, který jsme si ovšem přinesli s sebou. Odjíždíme zpět na San Jose del Morro. První lokalitka je 3 km před městečkem. Roste tady Gymnocalycium borthii MT 07-083 v jedné z jeho mnoha podob.

Rostliny jsou do velikosti cca 10 cm. Jako doprovodnou vegetaci nalézáme Pterocactus tuberosus a Echinopsis aurea. Projíždíme opět městečkem. Začíná opět drobně pršet, ale naštěstí ne na dlouho. Na okolních loukách nalézáme rostlinky MT 07-084, které vypadají jako něco mezi borthii a lukasikii. Přesouváme se k Cerros del Rosário, kde východně nalézáme šedé rostliny Gymnocalycium borthii MT 07-086. Rostou v černozemi a mají až 8 cm v průměru. Lokalita Rio Conlara je 17 km severně od La Toma. Rostou zde pěkné Gymnocalycium achirasense chascasense MT 07-086 společně s Gymnocalycium sp. malé modré MT 07-087. 

Zde také sušíme mokré stany. Přesouváme se k pohoří Sierra San Felipe , kde hned vpravo u silnice je nádherná lokalita Gymnocalycium sp. velké zelené MT 07-089. Na 1 m² napočítám až 30 rostlin do velikosti 10 cm. Asi 2 km odtud je vidět přehrada. Mít více času, tak bych neváhal a zajel se vykoupat. Ubytováváme se v městečku Tilisarao, hotel se jmenuje Don Paco, a vyrážíme se někam navečeřet. Je neděle a my bohužel nikde nenalézáme žádnou otevřenou restauraci. Jdeme na benzinku, kde si dáváme po vzoru amíků balenou bagetu, kterou si pro vylepšení ohřívám v mikrovlnce a cervesu Quilmes. S jídlem je to špatné v celé provinci San Luis. Nevíme čím to je, ale najít dobrou restauraci, ve které se vaří, je většinou nad naše síly.