26. 1. 2006 - Ráno se vracíme do Humahuaca, kde nakupujeme zeleninu a pečivo a najíždíme na Pan Americano. Další výskyt červenokvěté neumanniany byl zaznamenán u městečka Iruya. Odbočujeme na prašku, která vede do tohoto výletního města. Cesta v městečku končí a tak nás čeká ta samá cesta zpět. Projíždíme vesničku Iturbe. Kousek odtud dojíždíme turistické autobusy cestovních kanceláří 

Je zvláštní vidět klimatizované autobusy jak se kodrcají po kamenech, přejíždí přes brody a funí do kopce. Opět nádherné přírodní scenerie a krásný pohled na městečko ve skalách.
 

Po krátké prohlídce odstavíme auto na okraji městečka a pokusíme se vylézt na nějakou okolní skálu. Bohužel povrch je jen směs drobivé suti a červené mazlavé hlíny. Je to opravdu nebezpečné a tak toho raději zanecháme.
 

Při zpáteční cestě nás upoutají červené květy na skále nad silnicí. Při bližším prozkoumání zjišťujeme , že se jedná o Lobivia kermesina.
 

Květy jsou v barvách o bílé, přes růžovou, až po červenou. Některé rostliny mají až 8 velikých květů. Při náhodné zastávce na pláni nad Iruya nalézáme Neowerdermannia vorwerkii.
 

Jsou to malé rostlinky do průměru 5 cm. Jsou špatně viditelné a tak se musí při hledání pohybovat co nejvíce při zemi.  Rostou zde opět s mediolobiviemi. V Iturbe nás čeká ještě jeden pokus nalézt  neumannianu. Prověřujeme okolní kopečky. Je docela chladno a bohužel máme všechno teplé oblečení v zamčeném autě. Asi po 2 hodinách se vrací Brian s Vencou. Bohužel i tento pokus je neúspěšný. Nocujeme u osady Tres Cruses ve výšce 3600 m n. m.

27. 1. 2006 - Ráno máme zmrzlé stany. ale vycházející sluníčko vše brzy osuší. Dnes se nám snad podaří se přesunout do Bolivie. Přesun po altiplánu do hraničního městečka La Quiaca je bezproblémový.
 

V městečku odbočujeme doleva, kde jsou lokality nedávno popsané miniatury Yavia cryptocarpa. Tyto nepatrné rostlinky rostou ve spárách břidlice, která je vertikálně posázená. Jsou veliké od několika milimetrů až po 3 cm. Silně mi připomínají blosfeldie. Venca však říká, že mají úplně jiné, větší květy a semena. To my ale nemůžeme posoudit, protože bohužel žádná nekvete. Vracíme se do La Quiaca a přejíždíme na prašku směr městečko Yavi. Kousek před je vlevo les Oreocereus celsianus a troolii.
 

Údajně se zde vyskytuje kříženec Oreocereus celsianus a nějaké lobivie, jejíž název jsem už zapomněl. No nevím, ale mě ty kytky připadaly všechny stejné. Na začátku La Quiaca je ještě výskyt Puna subterrana, bohužel tato krásná lokalita již ustupuje nové výstavbě ve městě.
 

S přejezdem do Bolivie to není tak jednoduché jako v ostatních případech. Strávíme na celnici asi 2 hodiny. Po přejezdu do Villazon nakupujeme pití a v jedné místní restauraci si kluci dají večeři. Já k tomuto zařízení nemám zrovna moc důvěry a tak se tohoto obřadu neúčastním. Jelikož jsme opět v Bolivii, tak hned za městečkem platíme drobný  poplatek za používání prašné Pan Americano a odbočujeme ze silnice. Stanový tábor stavíme na altiplánu. Vypadá to, že bude bouřka, zvedá se vítr a všude okolo se blýská…

 Pokračování příště…